(někdy uváděné taky jako Milánovice) 

 

Historie Milanovic.

 

 

Historie každé vsi je dána její významností v dějinách, polohou

na obchodních stezkách, vojenským významem, ale i náležitostí k panovnickým rodům, přírodním bohatstvím, řemeslnou zručností jejich obyvatel, ale i jinými vlivy, někdy zcela nahodilými.

 

Tak tomu je i u této zemědělské osady.

V podstatě neměla žádný strategický význam, lid se tu živil            

Pastevectvím, zemědělstvím a těžbou dřeva.

Neleží na významné obchodní stezce, je pouze spojnicí obci          

Ostrov a Pertoltice a i tato úloha rozvojem motorismu mizí.   

Protože bývalá cesta je, či spíše byla schůdná jen pro pěší

a koňská spřežení.

Pro další rozvoj neměla ani potřebné předpoklady, ani možnosti.

 

Historii této osady ovlivňovalo zásadně okolí.

Zejména  panství Zbraslavice a ves Ostrov  v poslední době obec Pertoltice, ke které i dnes územně přináleží.

 

1257            Vláda  Přemysla Otakara II.  1253-1278

První písemné zprávy přicházejí s let 1257, kdy Prvním známým      

vlastníkem vsi Ostrov, je Petr s přízviskem z Ostrova.

1346-1378    Vláda Karla IV

 

1378-1419    Vláda Václava IV 

1390 

V roce 1390 patří ves Mikulášovi Kolovratovi z Chřenovic,jehož

a jeho potomky nacházíme taktéž na blízkých Zbraslavicích,

s nimiž byl Ostrov i v budoucnu často spojován.

   

 

1406

Roku 1406 je majitelem dvora  Václav řečený Vanik de Ostrowan, který je rovněž patronem kostela v Pertolticích.

 

1415

Roku 1415 je majitelem Vojtěch a Perknéř z Ostrova, které nacházíme na listu českých a moravských pánů do Konstancie.

Po posledním zmiňovaném se v pozdějších dobách nazýval Ostrov

s přívlastkem Perknéřův. Tento majitel tu žil ještě v roce 1440,

kdy jej nalézáme v soupisu pánů přítomných na sněmu v Čáslavi.

 

Jak je patrné z pozdějších písemných zpráv byla ves Ostrov prokazatelně rozdělena mezi dva majitele, neboť se tu připomínají

dva dvory.

 

1419-1464   Vláda  Zikmund Lucemburský 

Roku 1464 si Bušek z Hodkova vyprosil na králi odúmrť

/ to je dědictví po někom, kdo nezanechal potomků/ po jakémsi Machovi.

Tento svobodnický dvůr má později Jakub Zikota a prodává jej

před rokem 1540 Jindřichovi Firšicovi z Nabdína.

1534

Jindřich Firšic z Nabdína kupuje v roce 1534 od Jiříka Svatby

z Červených Janovic zbraslavické panství. Získává tímto dvory kmetcí s plužími v Ostrově, v Machovcích, a další vsi spolu

se zbraslavickým zámkem a dalším majetkem.

1541

Roku 1541 vložil Jindřich Firšic z Nabdína do desek zemských věnování 900 kop grošů pražských českých své paní Conjukcii

z Fictum a to:

,, na dědictví svém, na Pertolticích na tvrzi, na dvoru popl.

s popl. na vsi tudíž a na dvořích kmetcích s pl., c. t. m., na vsi Milanovicích na vsi celé a dvořích km. s pl., na vsi Machovcích celé

a na dvořích km. s pl.,na Vostrově nadvoru km. s popl na vsi celé

a na dvořích km. s pl., v Hranicích na vsi celé a na dvořích km. s pl. na Hamršlesu na dvoru popl. s dědinami, lukami, lesy,“.

1547

Jindřich Firšic z Nabdína prodal roku 1547 panství Zbraslavice Malovcovi z Malovic.  Ostrov si však ponechal  a připojil jej ke

statku Vlastějovice (vlastějovský statek býval nazýván také

Hamr, nebo Hamršles či Hamrstadt a to po povýšení na městys,

které se zasloužil zmíněný pán),kde si postavil podle všeho

zcela novou, z části dosud zachovanou, renesanční tvrz.

 

1550

Po Jindřichově smrti (zemřel roku1549), získává v roce 1550

od dcery Mariany Firšicové Smil Myška ze Žlunic tvrz Hammerštadt, městečko,dvůr poplužní,vesnice Utěšenovice, Hranice, Milanovice

a také Ostrov, spolu s dalšími díly v šesti dalších vsích i podacím kostelním v městečku Slavošově a Pertolticích.

(Smil Myška ze Žlunic byl toho času pánem na Hrádku nad Paďousy, později se zámek nazýval Červený Hrádek).

Při dělení osmi synů o majetek zesnulého Smila Myšky ze Žlunic

v roce 1564 se dostává osmý díl s částí Ostrova Janu Myškovi, spolu se vsí Hranice a Slavošovem. Tento sobě v Ostrově vystavuje sídlo - renesanční tvrz. V berních rejstřících z roku 1567 nalézáme Jana Myšku ze Žlunic na Vostrově a Petra seděním na Hammrštandu (Vlastějovicích).

Později Jan získal také zbytek Ostrova od svého bratra Krištofa, kterému část připadla spolu se sedmým dílem.

Tento díl obsahoval tvrz pertoltickou s dvorem a vsí, dále také vsi Laziště, Budkovice, Machovice,Milanovice a již zmiňovanou část Ostrova a také část Žichovic.

 

1587

Roku 1587 Jan Myška ze Žlunic prodává tvrz Ostrov spolu

 s dalším majetkem Jiříkovi Hostačovskému z Petrovic (toto je první písemná zmínka o panském sídle ve vsi). Tento roku 1588 vyměnil statek Ostrov s Mikulášem Nikláskem ze Žitenic za dvory v Březanech

a Pečkách a zbývající rozdíl mu doplatil peněžitou částkou.

Mikuláš Niklásek ze Žitenic umírá však již příští rok a zanechává

po sobě závěť(jejíž obsah byl později vložen do desek zemský chr. 1590), kterou odkazuje statek Ostrov a Jelčany synu bratra svého Hendricha.

 

1590

Někdy po roce 1590 se dostává Ostrov do držení rodu Březských

z Ploskovic, kteří vlastní také nedaleký statek bohdanečský.

Jan Diviš Březský drží roku 1615 Perknéřův Ostrov a k němu

i Hodkov, který zdědil po otci. Janu Divišovi Březskému z

 

1623

Ploskovic jsou po bitvě na Bílé Hoře v roce 1623 oba statky zabrány pro účast na stavovském povstání (v letech 1618-1620). Při této příležitosti

se zde uvádí v konfiskačním protokolu :,, ves Ostrov s tvrzí, dvorem poplužním a vsi Slavošově s podacím kostelním, Hranice, Outěšonovice, v Radvančicích dvůr poplužní a díl Prostřední Vsi“.

Roku 1623 jsou statky Ostrov s Hodkovem zastaveny císařem

jako součást (jinému pánovi taktéž zkonfiskovaného majetku) statku Malešov, Elišce Žerotínské (roz. z Valdštejna)

na Nových Dvorech. Jednalo se zřejmě jen o ostrovský dvůr

s tvrzí a pozemky k ní patřící, jak vyplývá z toho, že díl Ostrova

držel v té době Ondřej Horňatecký z Dobročovic, který zdědil i druhý díl zbraslavického panství po svém bratru Mikulášovi. V roce 1626 pak tento vykupuje od císaře v roce 1623 zabavenou třetinu zbraslavického majetku. Zbraslavické panství (bylo při této příležitosti oceněno) obsahovalo: ,, Zbraslavice, městečko, zámek  s dvorem poplužním a podacím kostelním, zboží dobřenské, vesnice Štípoklasy, Hetlín a Rápošov, Zdeslavice, díl vsi Ostrova, Machovice, Milanovice, 1 dvůr kmetcí v Porušicích, Malovidy, zámek pustý“.

čtyři roky později Eliška ze Žerotína svůj díl Ostrova s tvrzí

a dvorem kupuje do svého vlastnictví,jako součást malešovského panství, ale však jako statek nedědičný.

Ostrov se tak stává součástí většího zboží, jehož majitelé tvrz ve vsi zřejmě využívali jen ke krátkodobému pobytu nebo jen pro správu dvora. V roce 1631 žádá pak tato paní, aby jí byl statek Malešov připsán jako majetek dědičný, v čemž jí bylo vyhověno 30. dubna. Získává tak koupí : ,,zámek a městys Malešov, s 8 vesnicemi, dvory poplužními a s poplužím.“

Roku 1645 tato prodává zboží malešovské spolu s Ostrovem Jindřichovi Volfovi z Dubé.

Jindřich z Dubé umírá roku 1650, zůstaviv poručnicí nad svými

dětmi manželku Eleonoru Marii rozenou Popelovou z Lobkovic.

1654

V roce 1654 již nacházíme v berní rule jako vlastníky

Malešova jeho děti, kteří jsou zmiňováni jako ,,sirotci nebožtíka

hraběte Volfa Hendrycha Berky“.

František Karel z Dubé, syn předešlého, až došel plnoletosti, vlastnil dále malešovský statek.

Po jeho smrti roku 1663 bylo toto zboží prodáno pro jeho zadluženost císařskými komisaři.

 

 

1654

      První písemné záznamy o obyvatelích  Milanovic pocházejí s Berní Rule panství Ledečského roku 1654 a v ní jsou uvedeni:

Kohout Jiří

 Šeteck Jiří

Vaňků Jan

 

 

     

1666

Novým majitelem malešovského panství spolu s dvorem v Ostrově

se stává roku 1666 Jan ze Šporku, který ho kupuje od Františka Karla Berky z Dubé. Tento říšský hrabě byl v této době majitelem rozsáhlého panství spravovaného ze zámku v Lysé (nad Labem). Zastával významné funkce ve státě: byl říšským válečným radou, generálem jízdy a také nejvyšším nadřízeným nad jízdou.

Roku 1679 se již nemocný Jan ze Šporku cítil slabý a nechal proto sepsat svoji poslední vůli. Odkázal tehdy veškeré statky svým

dvěma synům. Prvnímu Františkovi Antonínovi přidělil v závěti panství Lysou, Konojedy, Malešov, Hradiště, Korutice a také Ostrov a druhému Ferdinandovi Leopoldovi zbytek svých nemalých statků.

V roce 1686 se dostává Ostrov po oddělení od Malešova druhému bratrovi Ferdinandovi Leopoldovi ze Šporku.

 

1688

Roku 1688 pak při revisi berní ruly žádá tento, aby ze statku Ostrova (zahrnující obce Hranice, Slavošov a Hodkov) mu byla vyměřena odpovídající daň z majetku a aby tento statek byl v rule separován od Malešova.

 

1696

Roku 1696 je přikoupen Ostrov od Ferdinanda ze Šporku Baltazarem Davidem z Ottenfeldu,z Přítok a Zbraslavic.

 

1704

Z roku 1704 máme dochován podrobnější odhad spojených panství ostrovského, čestínského a zbraslavického, kdy je panské sídlo

v Ostrově zmiňováno spolu se vsí a příslušenstvím a popisováno takto:

,,Tvrz Ostrov. Jest od kamene vystawena a šindelem přikryta

, v hořejším štokú nacházy se 3 pokoje, … s komora, a sýnie,

v dolejšim též trži pokoje,kaple, sklep a kuchinie klenúta,

s spižírnú, podle twrzy pokoj a komora pro čeleď pansků.

Též stavení jiesty po dwo stranie w jezdú do dvora, Lústhaús nazvaný, kdež 4 pokoji, synie nad nimi seijpka, dole pak jeden pokoj, sklep

s ledniczy a komora, se nachazy, jest podobnie a kamene

wystaweny a šindelem kryty, za túž tvrz Jägerhaús se klade.

Pivovar. Od kamene vystaweny,w nimž štoky dwa.“

 

Můžeme z tohoto popisu usuzovat, že budova tvrze zcela jistě sloužila jen jako správní budova dvora a zachovala si zřejmě

bez větších úprav svoji renesanční podobu.

Tuto domněnku podporuje především ta skutečnost, že je zde správní budova i nadále nazývána tvrzí a ne zámkem jak by jsme v daném období na začátku 18. století již očekávali.

Tento odhad panství pochází z doby před odebráním panství z rukou Baltazara z Ottenfeldu věřiteli, kterým bylo rozprodáno.

 

1710

Roku 1710 získává od věřitelů statek Ostrov Bernard hrabě z Věžník na Nových Dvorech.

dva roky později kupuje od věřitelů i statek Zbraslavice jeho manželka Barbora Eliška

hraběnka Věžníková roz. Švihovská z Rýzenburka. Tak se opětovně spojila obě sousedící panství v rukách jedné rodiny majitelů.

Tato paní později po smrti svého manžela Bernarda z Věžník

(zemřel v roce 1714) k Ostrovu připojila statek Hodkov a panství

1718

Zbraslavice roku 1718 prodala.

Tito manželé vlastnili mimo jiných také blízké panství vlastějovské.

1731

V roce 1731 pak tato majitelka prodává Hodkov s vesnicemi Věžníkovem a Hranicemi královské komoře, která je připojila

k majetku svých dolů v Kutné Hoře a využívala okolní lesní porosty

pro těžbu dřeva, které bylo nezbytné pro chod hutí.

 

1748

Kolem roku 1748 patří statek Ostrov Janu Nepomuckému Haugvicovi z Biskupic, který jej získal nejspíš od výše zmiňované hraběnky Věžníkové.

 

1786

Roku 1786 vlastní zdejší tvrz kutnohorský měšťan Zikmund Moravec, který byl roku 1764 povýšen do šlechtického stavu a dostává se mu tak přízviska z Ostrova. Jmenovaný zemřel v roce 1793. Tento majitel nechal vtisknout zámku barokní podobu fasád

a interiérů. Po Zikmundu Moravcovi vlastní panství Ostrov svobodný pán Tobias z Gränzenstein který byl kapitánem armády.

 

1803

Roku 1803 kupuje Ostrov hraběnka Henriette z Utlfeldu a Widrzi, která jej o tři roky později prodává Václavu Rumerstirchovi.

Po roce 1808, kdy tento majitel umírá (pohřben je v kostele ve Zruči nad Sázavou), se majitelé zámku a statku i nadále rychle střídají, získává jej dcera Winzenzia provdaná Ihrenbürg. Tato však ještě v témže roce opět Ostrov prodává Johanu Schiefnerovi.

1818

Johan Schiefner vlastní Ostrov do roku 1818, kdy jej prodává hraběnce Kristíně Sylvii Tarouce roz. hraběnce z Unwerthu. Tato statek obhospodařuje až do roku 1832.

 

1839

V tomto roce jej kupuje od výše zmíněné hraběnky Johan Prokop Hartman z Klarsteina, který používal přízvysko z Ostrova, jak nám dokládá nápis s jeho jménem na katastrální mapě z roku 1839.

Lze se domnívat, že tehdy zdejší zámek používal i k obytným účelům a to jako jeden z posledních šlechtických majitelů, kteří zámek používali jako svoji residenci. Ještě téhož roku bylo panství

se zámkem přikoupeno k zručskému panství, jehož majitelem je v této

době Jakub Josef z Löwenthalu. Byly opraveny fasády a upraveny vnitřní prostory zámku, které začaly sloužit jako byty a kanceláře úředníků spravujících ostrovský dvůr.

 

1846

Po jeho smrti pak závětí v roce 1846 přechází na jeho syna Jana Baptistu z Löwenthalu.

 

1872

V roce 1872 získal Ostrov spolu s velkostatkem Zručí od Löwenthalů Jan Starší Skrejšovský.

Později v roce 1876 od nich získali Skrejšovští i velkostatek

zbraslavický s ostatními připojenými statky.

Rodina Skrejšovských spojené statky zadlužila půjčkami od různých bankovních ústavů a v roce 1878 všechny převzala Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze.

Výjimkou byl jen statek Ostrov, který od Jana Skrejšovského již dříve roku 1874 koupili Sever a Franri Obrmayerovi.

 

1888

Od nich roku 1888 koupili Ostrov Johann a Marie Schebkovi, kteří jej v tomto roce opět připojili k taktéž již v roce 1885 zakoupeným statkům od Živnostenské banky.

V tuto dobu byla do ostrovského zámku přemístěna veškerá administrativní správa spojených sousedních statků a to zřejmě pro jeho výhodnou polohu uprostřed těchto statků.

 

1891

Po Johanovi a Marii zdědil Ostrov roku 1891 Adolf Schebek a roku 1914 pak Jan Schebek.

U zručského panství Ostrov zůstává i po první pozemkové reformě,zde prováděné v roce 1925, kdy je dvůr propuštěn majiteli Janu Schebkovi ze záboru. Později byl prodán roku 1926 od zručského panství jinému majiteli.

1926

První písemné záznamy o obyvatelích  Milanovic pocházejí s Berní Rule panství Ledečského roku 1654 a v ní jsou uvedeni:

Kohout Jiří , Šeteck Jiří a Vaňků Jan.

 

 

Tak to bylo trochu s nejstarší historie  Milanovic ve spojitosti s okolím.

V nové kapitole se budu věnovat už osadě samotné od doby přibližně roku 1800 a dále.

 

Pří tvorbě tohoto textu děkuji za materiály pana Jiří Peták ml.

https://kuttna.sweb.cz/sborni05.pdf